Certifikáty    
Historie textilního zkušebnictví v České republice je barvitá, plná změn názvů, spojování a rozdělování institucí. Nicméně zůstává fakt, že Česká republika patří mezi země s nejdelší tradicí zkoušení textilu v Evropě. Při pátrání v minulosti nám významně pomohl Ing. Reichstädter, CSc., který zmapoval historii oboru a napomohl tak vzniku přehledného schématu. 
V roce 1927 v Liberci otevřený Výzkumný ústav textilní byl první organizací, která se plně a všestranně věnovala zkoušení textilu. Tento ústav byl zcela samostatný a řídilo jej zvláštní kuratorium složené ze zástupců výrobců. Další vývoj ústavů věnujícím se zkoušení a výzkumu ve vztahu k textilu je poznamenán snahou o vysokou specializaci a zaměřením na výzkum konkrétní textilní suroviny, jejich vlastností, inovačních technologických postupů a aplikací. 

Postupné snahy o specializaci podnítily ke vzniku Výzkumného ústavu vlnařského (VÚV), který byl založen v roce 1952. Ten se brzy stal významnou složkou československého textilního výzkumu - zvláště svou orientací na výzkum vlastností, zpracování a použití chemických, především syntetických vláken a nových principů výroby netkaných textilií. Výzkumná činnost byla tak rozsáhlá, že se z VÚV oddělil ještě Výzkumný ústav pletařský. V té době vznikaly i další oborové ústavy ? Výzkumný ústav bavlnářský, Výzkumný ústav lýkových vláken, Ústav pro zpracování chemických vláken, Výzkumný ústav textilního zušlechťování i Státní výzkumný ústav textilní. Každý z nich si budoval zkušebny podle svého zaměření. 
Vzrůstal i význam zkušebny ve VÚV a proto není divu, že v roce 1967 byl ústav pověřenou oborovou zkušebnou Státní zkušebny č. 219 při Ústavu bytové a oděvní kultury a od roku 1979 rezortní zkušebnou vlnařského průmyslu. Vzhledem k rozsahu hodnocených výrobků byla tato zkušebna největší v textilním oboru. Stala se také první zkušebnou v bývalém Československu, která byla akreditována podle evropských norem a to již v roce 1990.

V období transformace VÚV převzala Akreditovaná zkušební laboratoř Oborové normalizační středisko z GŘ Vlnařského průmyslu a stala v roce 1992 nezávislou organizací. Podařilo se splnit podmínky evropských norem na nezávislost certifikačních orgánů a od března roku 1993 nese organizace název Textilní zkušební ústav (TZÚ). Akreditace zkušebny, certifikačního orgánu pro výrobky, pro systémy jakosti (ISO 9001) i systémy environmentálního managementu (ISO 14 001) vedly k autorizaci ústavu. V duchu dodržování tradic TZÚ převzal autorizaci Státní zkušebny č. 219, rozšířil ji 
o technické textilie a po vstupu do Evropské Unie se stal také Notified body. 

Současnost Textilního zkušebního ústavu je do značné míry poznamenána restrukturalizací celého odvětví, nicméně si organizace zachovala svoji vysokou profesionalitu a odbornou úroveň. Snahou je poskytnout všechny potřebné služby pod jednou střechou, takže TZÚ má nejširší nabídku zkoušek pro textilní produkty v České republice. Na evropské úrovni patří co do rozsahu akreditace a počtu zkoušek mezi přední ústavy. Významně se rozvinulo přímé zapojení do tvorby evropských norem a rozrůstající se mezinárodní spolupráce, které přináší aktuální informace. 

Za osmdesát let se také změnila skladba zkoušek. V počátcích bylo tak rozhodující zjišťování obchodní hmotnosti, že se kondicionování dostalo do názvu jednoho z prvních ústavů. S nástupem chemických vláken se otevřela široká problematika nových technologií a směsování. Pro zkušebnictví to byl úkol, jak hodnotit řadu nových zpracovatelských a užitných vlastností. Rozhodování expertů založené na zkušenostech s klasickými přírodními materiály a subjektivním hodnocení omaku bylo nahrazováno objektivními metodami zkoušení a měření. Nejfrekventovanějšími zkouškami se stala nemačkavost a žmolkování. Používaly se chemické úpravy, které jsou z dnešního pohledu nepřípustné. 

Dnes je stěžejní problematikou zkušebnictví bezpečnost a to nejen zjišťování škodlivin, ale i nehořlavosti a odolnosti technických textilií. Do centra zájmu se dostává hygiena, a proto jsme vybudovali i mikrobiologickou laboratoř. Na zkoušení navazuje certifikace a značení CE včetně certifikace systémů řízení. Nabídka služeb by nebyla kompletní bez informací o nových normách a kalibrace přístrojů a zařízení. Překotný rozvoj oboru také vyžaduje neustálé doplňování znalostí, a proto ústav nabízí i vzdělávání založené na výsledcích mezinárodních projektů, kterých se účastní. 

Dynamický rozvoj v textilním průmyslu, neustále nové poznatky a aplikace vedou k potřebě výzkumu. TZÚ se spolu s českými univerzitami podílí na výzkumu v oblasti aplikací nanočástic železa v textilu, kde byl velmi úspěšný a z projektu vzešel patent. Dalším výzkumným projektem byl výzkum povrstvování textilních materiálů pomocí atmosférické plasmy. Pokračování tohoto úspěšného projektu se připravuje.

85 výročí je významné pro každého oslavence, tudíž i pro pracovníky Textilního zkušebního ústavu. Dlouhá historie zavazuje nás všechny v udržování tradic kvality, současně ale je třeba obor neustále posouvat tak, aby české textilní zkušebnictví bylo stále to zkušebnictví na světové úrovni. Věříme, že se nám to daří a že také vy, naši zákazníci s námi tohle významné výročí oslavíte. V průběhu letošního roku bude probíhat celá řada akcí, kde si naše oborové jubileum budeme připomínat. 

Certifikujeme podle nově revidovaných norem ISO 9001 a ISO 14001

Textilní zkušební ústav, s.p. působící jako akreditovaný certifikační orgán pro certifikaci systémů managementu č. 3003 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s.  podle normy ČSN EN ISO/IEC 17021-1:2016 již může provádět certifikaci podle nově revidovaných systémových norem ČSN EN ISO 9001:2016 – Systémy managementu kvality – Požadavky a ČSN EN ISO 14001:2016 Systémy environmentálního managementu - Požadavky s návodem pro použití.

Zobrazit celý text Certifikujeme podle nově revidovaných norem ISO 9001 a ISO 14001

Nařízení o osobních ochranných prostředcích

Oznamujeme výrobcům, dovozcům a distributorům osobních ochranných prostředků, že vstoupilo v platnost nové Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/425 ze dne 9. března 2016, o osobních ochranných prostředcích a o zrušení Směrnice Rady č. 89/686/EHS. Nařízení již bylo také vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie. V účinnost vstoupí 24 měsíců po vstoupení v platnost a poté bude závazné pro všechny členské státy EU. Na rozdíl od Směrnice o OOP 89/686/EEC není nutné nové nařízení implementovat do národního práva, nařízení je přímo aplikovatelné v jednotlivých členských státech EU. Stávající Směrnice č. 89/686/EHS, o OOP se zruší s účinností ode dne 21. dubna 2018.

Zobrazit celý text Nařízení o osobních ochranných prostředcích

Nové zkoušky pro outdoorové výrobky

Pod pojmy funkční prádlo, membrány, zátěry, voděodolné úpravy a další odborné termíny si už většina populace vybaví outdoorové výrobky, které uživateli poskytnou i v nepříznivých podmínkách komfort. A právě komfort je zaklínadlo, které neustále dál posouvá vývoj kupředu k příjemnějším a pohodlnějším materiálům. To, že deklarované vlastnosti textilu opravu ?fungují? pak umožní ověřit speciální zkoušky. Textilní zkušební ústav v současnosti rozšiřuje portfolio zkušebních metod o dvě zbrusu nové - vsákavost kapky a rychlost transportu tekutiny.

Zobrazit celý text Nové zkoušky pro outdoorové výrobky

Katalog vzdělávání TZÚ

Centrum dalšího vzdělávání připravilo 3 katalogy vzdělávacích aktivit rozdělené podle odborné oblasti, které mohou sloužit jak pro výběr konkrétního kurzu, tak i jako inspirace pro personalisty při přípravě kurzu na míru.Katalog vzdělávání pro oblast profesionálního praní a čištění naleznete ZDE.

Zobrazit celý text Katalog vzdělávání TZÚ

Stále více firem v Česku chce od prádelen kompletní servis prádla

29. října 2015 ● Blesk Stále více firem a institucí v Česku chce po prádelnách nejen prát, ale i kompletní servis a pronájem prádla, aby se o oděvy zaměstnanců, ručníky či ložní prádlo vůbec nemusely starat. Díky tomu posilují velké a střední firmy, které v prádelenství podnikají, řekl dnes na tiskové konferenci při zahájení konference Interclean člen Asociace prádelen a čistíren Martin Adamy. Naopak dlouhodobě menší zájem mají zákazníci o čištění oděvů. Celému oboru scházejí kvalifikovaní zaměstnanci. V Česku funguje 15 velkých průmyslových prádelen, 20 středně velkých a zhruba 300 středních a menších podniků, které kombinují služby čištění, praní a pronájmu prádla. Adamy uvedl, že v posledních letech tržby v tomto oboru stagnovaly, letos jdou podle ohlasů firem nahoru. I přesto, že se prádelenství začíná znovu dařit a v minulosti se masivně investovalo do inovací a technologií, začínají firmy stejně jako v jiných oborech pociťovat nedostatek kvalifikované pracovní síly. I proto dnes zástupci firem podepisovali sektorovou dohodu. "Podílejí se na ní školy, podniky, kraje i státní správa. Snahou je zavést na školách obory, z nichž vyjdou žáci, kteří mohou nastoupit do firem. Ty jim zároveň garantují, že najdou uplatnění," řekl Adamy, který je zároveň členem sektorové rady. Nyní v žádné škole v republice neexistuje obor, který by studenty přímo vzdělával pro prádelenství. Čistírenství a prádelenství prošlo zásadní změnou již před nástupem ekonomické krize, která pouze zpomalila znovuoživení oboru. Čištění textilu přestalo být zajímavé vzhledem k chování spotřebitele. Interval čištění se prodloužil z šesti měsíců až na dva roky a řada lidí už nenechává oděvy ani čistit, ale raději si kupuje nové. "Významně však narostl zájem o praní. Firmy pečují jak o textil státních, tak soukromých firem," řekl Adamy. Praní využívají nemocnice a další zdravotnické provozy, lázně, léčebny dlouhodobě nemocných. "Firmy, které perou ve velkém, mají sofistikované provozy, které umí být velmi efektivní. Mají například prokládací pračky, které oddělují nečistou stranu od čisté. Mají prací tunely, které využívají i odpadní vodu a snižují náklady. Taková zařízení vyperou zhruba deset tun prádla denně," řekl Adamy. Využívají se také například čipy, které hlásí, kde se jaký kus prádla nachází. Stále se rozvíjí také trh s pronájmem textilu. "Využívají jej nejen velká ubytovací zařízení, ale stále častěji firmy, které musí zaměstnancům poskytnout pracovní oděvy," řekl Adamy. Nákup, údržbu a pravidelné dodávky čistého textilu tak řeší externí firma. Aktuálně tento sektor zaměstnává v Česku zhruba 9000 lidí a velké firmy mají zakázky také například v Německu, Rakousku či na Slovensku. Podle Adamyho jsou na světové úrovni i díky hygienickému certifikačnímu procesu, kterým musejí projít. Autor: ČTK

Zobrazit celý text Stále více firem v Česku chce od prádelen kompletní servis prádla