Certifikáty    
Oděry oděvních a bytových textilií, oděry pro OOP
K jejímu stanovení se používají různé metody vycházející zejména ze zkoušeného tělesa. Výsledek se stanovuje jak počtem otáček do poškození tak úbytkem hmoty. Oděr touto metodou se stanovuje u tkanin a pletenin, vlasových textilií s výškou vlasu do 2 mm a u netkaných textilií.

1. Příprava vzorků před zkouškou
Výběr vzorků se provádí tak aby reprezentovaly celou plochu zkoušeného materiálu. Před odběrem zkušebních vzorků se textilie klimatizuje podle ČSN EN ISO 139 (80 0056) minimálně po dobu 18 hodin. Odebírají se minimálně 3 vzorky tak aby obsahovaly vždy jiné osnovní a útkové niti. U vzorovaných je zapotřebí, aby vzorky reprezentovaly vždy celý vzor. Průměr vzorku je 38 mm, rozměry oděrací textilie jsou ? 140 mm, nebo 140 mm x 140 mm. Vyseknuté vzorky se upevní do držáku a vloží do  přístroje. 

Pro zkoušku je zapotřebí min. 0,5 bm vzorku, který obsahuje celý dezén. 

2. Podstata zkoušky a přístroj
Podstatou zkoušky je odírat kruhový vzorek upnutý v držáku vzorků o oděrací prostředek postupným pohybem který sleduje Lissajousův obrazec. Odolnost v oděru plošné textilie se zjistí pomocí zkušebního intervalu otáček do dosažení poškození vzorků.
Zkušební přístroj Martindale se skládá ze základní desky na které jsou umístěny oděrací stoly a pohonný mechanizmus. Pohonný mechanizmus se skládá ze dvou vnějších pohonů a jednoho vnitřního pohonu, které způsobují, že vodící deska držáků vzorků sleduje Lissajousův obrazec. Přístroj je vybaven počítadlem otáček. 
Pro zatížení při oděru jsou stanoveny dvě hodnoty:
? hmotnost 795 g pro pracovní oděvy, potahové textilie, lůžkoviny a textilie pro technické účely (přítlak 12 kPa)
? hmotnost 595 g pro oděvní a bytový textil kromě potahových materiálů a lůžkovin (přítlak 9 kPa)
Tato závaží slouží k vyvolání jmenovitého přítlaku 12kPa a 9 kPa na zkušební vzorek během zkoušky oděru. Na upínacím držáku vzorku jsou pod vzorkem umístěny pomocné materiály v pořadí pěnový materiál, plst a vzorek, který je odírán o definovanou oděrací tkaninu umístěnou na stole.

3. Vyjádření výsledků 
U každého zkušebního vzorku se zjistí zkušební interval, při kterém došlo k poškození. Na základě požadavku se také může hodnotit změna odstínu podle EN ISO 105-A02 . Protože se zkouší značné množství výrobků pro různý účel použití bylo vypracováno několik prováděcích a hodnotících norem vycházejících z požadavků na výrobek. Potahové materiály se hodnotí podle ČSN EN 14465 (80 4206), ochranné pracovní oděvy podle ČSN EN ISO 5470-2(800852) nebo ČSN EN 530 (83 2900). Každá z těchto norem vychází ze společného přístroje (Martindale) a liší se ve způsobu vyhodnocování dosažených výsledků, resp. v oděracím prostředku či způsobu zatížení. 

Jak vypadá přístroj Martindale můžete vidět na následujícím obrázku: