Dobrý den,
ano je to tak jak píšete. Problematika „made in“ je v rámci EU poměrně složitá a to nejen pro textilní výrobky a stále se vyvíjí. Některé země EU mají povinné značení země původu, jiné (jako třeba ČR) nemají.
dívám se na netu jaké jsou poslední informace o této tématice:
Dvojí označení výrobku je v každém případě chyba prodejce. Z mého pohledu by mohla být i pokutována ČOI.
Ing. Petr Nasadil, vedoucí akreditované zkušební laboratoře, TZÚ
Obsah značení textilních výrobků vychází z právních předpisů:
- zákon o ochraně spotřebitele č. 634/1992 Sb., v platném znění (především § 10 a 11);
- nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011, o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků (celé znění je na www.tzu).
Základní údaje, které musí být uváděny na výrobku shrnuje norma ČSN 80 3010 (je možné ji zakoupit např. na www.unmz.cz):
1) název nebo označení výrobku (identifikace výrobku např. názvem, číslem, včetně údajů o vzoru, barvě, úpravě atp.);
2) označení výrobce nebo dovozce, případně dodavatele;
3) účel použití výrobku pokud nevyplývá z jeho označení nebo charakteru;
4) materiálové složení podle nařízení č. 1007/2011;
5) symboly pro ošetřování výrobků podle ČSN EN ISO 3758, případně slovní vyjádření údržby. Pokud to charakter a vlastnosti výrobku vyžadují uvádí se upozornění na nutnost opatrnějšího zacházení, např. nestálobarevné – prát odděleně, nepoužívat aviváž, prát s podobnými barvami, nepoužívat v chlorované vodě atp.;
6) rozměry nebo velikost oděvu.
Údaje ke značení se uvádějí:
- na visačce
- na etiketě
- na nálepce
- přímo na výrobku
- jinou formou vhodnou k danému charakteru výrobku.
Rozměry pro S, M, L… nejsou povinné, lze samozřejmě použít i číselné označení. V každém případě je nutné informovat odběratele nebo