Certifikáty    
> Mistr krejčí se vrací!

Mistr krejčí se vrací!

Bývaly doby, kdy se elegantní oblečení pořizovalo téměř výhradně v krejčovském salonu a šilo každému na tělo. Prvorepublikový krejčí uměl vzít míru, podle zvolené fazony vytvořit střih v potřebné velikosti a z vybraného materiálu ušít oděv, se kterým byl zákazník spokojen. Pak u nás několik desetiletí prestiž profese upadala, krejčovské živnosti zmizely a štafetu řemeslné tradice převzali mistři a mistrové v oděvních závodech. Po roce 1989 se pomalu vracela poptávka po kvalitní zakázkové krejčovské práci a vznikla spousta dílen, módních salonů a drobných firem, které s větší či menší odbornou erudicí rozjely podnikání v oděvní výrobě. A zákonitě nastal zmatek, protože zakázkové šití nabízeli jak oděvní návrháři, tak vyučené švadleny a krejčí s dlouholetou praxí nebo maminky na mateřské a důchodkyně, které původně měly šití jen jako hobby. Proto podle odborníků nastal čas zpřehlednit nabídku a zviditelnit krejčovské salony, které odvádějí kvalitní práci a zákazník se na ně může s důvěrou obrátit. Sítem kvality bude mistrovská zkouška, první Mistři řemesla v oboru krejčí by se takto mohli titulovat už do konce letošního roku. Na detaily jsme se ptali RNDr. Pavla Malčíka, ředitele Textilního zkušebního ústavu, s.p., a předsedy Sektorové rady textilního, oděvního a kožedělného průmyslu.

Co je cílem mistrovské zkoušky v oboru krejčí a jak se její myšlenka zrodila?
Navazujeme na prvorepublikovou tradici a chceme vrátit krejčovské profesi vážnost a prestiž, které se vytratily v dobách, kdy se šilo jen ve fabrice a ve velkém. Nejde nám o návrat ke starým časům, ale o splnění současných požadavků a uspokojení současné poptávky. Mistr v oboru krejčí znamená záruku kvalitního řemesla, tehdy stejně jako dnes, ale obsah pojmu už bude jiný, moderní, aby odpovídal tomu, co je technologicky možné a co vrtkavá móda chce. Pro zákazníka bude titul Mistr řemesla v oboru krejčí vodítkem, aby věděl, že tento člověk svou práci opravdu umí.
Idea pochází z Hospodářské komory a týká se různých oborů, od kamnářů až po stolaře a další branže, které přímo komunikují se zákazníkem. Sami řemeslníci začali volat po nějaké certifikaci a zviditelnění těch, kteří pracují kvalitně, aby se takříkajíc oddělilo zrno od plev. Sektorová rada textilního, oděvního a kožedělného průmyslu se k myšlence mistrovské zkoušky přihlásila, protože krejčí je pro náš obor vizitkou a jeho práce je vidět na první pohled. Připravujeme profesní kvalifikace, které určí, co všechno má mistr v oboru krejčí umět, a metodiku zkoušení připravuje Národní ústav pro vzdělávání.

Kdo by se o mistrovskou zkoušku měl ucházet?
Ten, kdo se šitím živí na svoje živnostenské oprávnění a pod svým jménem. Pro něj bude mít marketingovou a komerční cenu, když si na dveře dá ceduli Mistr řemesla v oboru krejčí s potvrzením Hospodářské komory. Mezi krejčovskými salony je velká konkurence a poptávku čekám od těch, které se chtějí zviditelnit. Oděvní firma takovou zkoušku nepotřebuje, ale zase si může najmout krejčího s titulem, protože bude umět víc, než firma potřebuje pro běžný provoz, třeba včetně návrhu a jeho převedení do střihu a vyrobitelného modelu. Zjistili jsme, že v oboru existuje úzké propojení mezi krejčovskými a návrhářskými salony, které vzájemně spolupracují a zadávají si zakázky. Mistrovskou zkoušku mohou absolvovat i návrháři, kteří sami šijí a jsou zruční, třebaže nejsou v oboru vyučení. 

Také designeři obuvi si dnes otevírají dílny a vyrábějí na zakázku boty, které jsou velmi drahé, ale je o ně zájem. Pro ně se o titulu Mistr švec neuvažuje?
Zatím ne. Zakázková výroba obuvi se sice rozvíjí, ale těchto dílen je řádově méně než krejčovských. Aby Ministerstvo školství, jehož je Národní ústav pro vzdělávání prodlouženou rukou, zkoušku podpořilo, potřebuje vidět zájem. Je to něco mimo  systém a pro lidi, kteří formálním vzděláním v oboru třeba ani neprošli, ale řemeslo prakticky dělají.

V situaci, kdy obchody přetékají oblečením všeho druhu, se poptávka po zakázkovém šití asi nikdy nevrátí na dřívější úroveň. Kdo dnes vlastně potřebuje služby krejčího?

Vyšší střední třída. Lidé bohatnou a chtějí oblečení nejen kvalitní, ale i ušité na míru. V určité společnosti se sleduje, jestli oděv má patřičné detaily, kvalitu ušití, značku. V zakázkovém krejčovství šijí i ti, kdo nemají konfekční postavu. Problémem jsou také disproporce postavy, třeba příliš široká ramena a příliš úzký pas, kulturista potřebuje i jiné šířky rukávů. Ovšem přiznejme si, že poptávka po vysoké pánské krejčovině klesá. Oblek je dress code pro bankéře a byznysmeny, také úředníci jsou dnes reprezentanty svých postů a vidím, že se dobře oblékají. Ale je pro mě velkým zklamáním, že jsem už dlouhá léta neviděl učitele, a to ani vysokoškolského, v saku. Tím dáváme mládeži špatný signál. Že šaty dělají člověka, dnes platí už jen v čím dál užším kruhu lidí, mluvíme-li o pánské módě.
Samozřejmě dámské modely, to je zase jiná písnička. Protože trendem dnešní módy je kombinovatelnost, půjdete ke krejčímu, aby vám ušil špičkový kousek, který zkombinujete s tím, co už máte. Něco nadčasového, co bude přímo pro vaši postavu a styl, nebo exkluzivní model pro mimořádné příležitosti. Krejčí by měli být i nositeli osvěty. Kdo chce být módně oblečen a navíc tak, aby to opravdu sedělo jeho postavě a vypadal dobře, měl by mít u krejčího větší šanci než v konfekci.

První oborové setkání k tématu mistrovské zkoušky proběhne v pondělí 18. února v 10.30 na brněnském výstavišti. Co bude náplní semináře?

Dvě přednášky seznámí s průběhem zkoušky a s návrhem požadavků, které Mistr krejčí bude muset splňovat. Řešíme, co všechno by měl umět a předvést a jak se to bude hodnotit. Na semináři o tom chceme diskutovat a rád bych, aby se všechny názory vzaly v potaz. Parametry zkoušky budou schváleny v březnu, pak začne propagace a do konce roku bychom mohli mít první Mistry řemesla v oboru krejčí.
Kdo se chce na parametrech zkoušky podílet a ovlivnit je, má na veletrhu STYL jedinečnou šanci. Pro nás to bude důležitá zpětná vazba.

Co všechno by měl Mistr krejčí umět a o čem se v návrhu vedou největší diskuze?

Krejčí musí mít znalosti praktické, aby dílo zhotovil, a zároveň teoretické, například o materiálech. Musí sledovat trendy a vědět, po čem je poptávka, aby jeho zboží bylo prodejné. To předvede svým mistrovským dílem, které musí nějak vypadat jak po řemeslné, tak po vzhledové a módní stránce. Pánský krejčí samozřejmě musí umět ušít sako, dámská krejčová se předvede třeba svatebními šaty nebo dámským kostýmem pro bankovní sféru. Mistrovské dílo by mělo být zhotovené přímo ke zkoušce, aby krejčí prokázal, že ho ušil. Předmětem diskuze bude i to, nakolik musí být všechno dílem jeho hlavy a rukou a jestli se na tom mohou podílet i další osoby, protože krejčovská dílna třeba nemá všechno vybavení a návrh vytvořil designér. Krejčí má být schopen ušít podle obrázku v módním časopise, což je také jistý druh návrhářské práce, ale měl by umět fungovat i ve spolupráci s návrhářem, převést jeho ideu do střihu, velikosti a odzkoušet se zákazníkem.
Chci zdůraznit, že zkouška je určena těm solidním, kteří svoje řemeslo opravdu umí a jsou schopni zajistit spokojenost zákazníků, což je pro nás definice kvality. Je to i o komunikačních a sociálních dovednostech, musí umět jednat s klientem a řídit zakázku. Zároveň chceme, aby obor pokračoval a našli se krejčí, kteří jako nositelé oborových znalostí budou vychovávat další generaci. Jednou z požadovaných dovedností proto bude, že dokáže někoho zaučit. Podnikatelské minimum prověří jednoduchý univerzální test společný všem oborům, který se spíš než na teorii zaměří na zdravý selský rozum, protože když už se člověk řemeslem nějakou dobu živí, tak asi podnikat umí.

Bude Mistr krejčí i nositelem osvěty, který informuje klienty o módních trendech, jak tomu bylo za první republiky?

Krejčí by měl znát trendy a dávat zákazníkům impulsy z pohledu módy. Měl by být informovaný a vzdělaný, aby dokázal poradit, jaký materiál je na co vhodný. V obchodech totiž dnes nedostanete správnou informaci, třeba na oblek je podle nich nejlepší 100% vlna, protože je nejdražší, přitom je pro běžné nošení úplně nevhodná. Směsi vyvinuté pro obleky, ve kterých budete vypadat dobře i po dlouhé cestě autem, vám nenabídnou. Obchodníci navíc nikdy nemají poslední módu, protože kupují to, co se dobře prodávalo loni. Rád bych, kdyby se krejčí stali popularizátory nových materiálů. Měli by informovat zákazníky o údržbě oděvů a vědět, které materiálové kombinace se udržovat nedají, že třeba nejde zkombinovat koženku s vlnou. Tyto chyby někdy dělají návrháři, kteří chtějí zaujmout a vymýšlejí nezvyklé, ale z materiálového hlediska nesmyslné kombinace.

Koho byste na semináři k mistrovské zkoušce rád viděl?

Jdeme trochu do neznáma, protože cílová skupina není přesně zmapovaná a může mít velmi pestré složení. O malé krejčovské dílny a živnostníky se zatím nikdo nestaral, nemají žádné sdružení a organizovaly se maximálně v regionálních hospodářských komorách. Mistrovskou zkoušku proto vidím jako ideální příležitost, jak je podchytit. Na semináři chceme mít co nejvíce lidí a zveme několik set krejčovských dílen a módních salonů, které jsme našli na internetu. Kromě toho využíváme databázi SOTEX, která zahrnuje asi 800 uživatelů symbolů údržby. Chceme navázat kontakty, zmapovat situaci a seznámit se s aktivními zástupci oboru. Tito živnostníci by nám měli pomoci najít kompromis mezi úrovní požadavků a jejich splnitelností tak, aby parametry zkoušky byly nastaveny co nejlépe a pozvedly prestiž krejčovského řemesla.