Požadavky pro OOP musí vyhovovat v zápalné atmosféře obohacené kyslíkem a zkušební metody nejsou použitelné pro materiály
s vodivými jádry. ČSN EN 1149-1 (83 2845) stanoví požadavky na elektrostatické vlastnosti pro povrchový měrný odpor ochranných oděvů. ČSN EN 1149-2 (83 2845) stanoví požadavky na elektrostatické vlastnosti pro měření vnitřního odporu ochranných oděvů. Tato norma se nevztahuje na ochranu proti vysokému napětí.
1. Příprava vzorků před zkouškou
Vzorek se musí klimatizovat minimálně 24 hodin ve zkušebním prostředí - teplota vzduchu 23±1 °C; relativní vlhkost vzduchu 25±5 %. Zkouší se pět zkušebních vzorků o rozměrech, které se pohybují mezi celkovými rozměry vnější prstencové elektrody a podložné elektrody (min. 120mm x 120mm). Musí-li se zkoušet nerozřezaná oděvní součást, měření se provádí na pěti různých, vhodných, místech oděvní součásti. Vzorků je možno se dotýkat pouze v rozích, aby se zabránilo jejich znečištění.
Pro zkoušku je zapotřebí dodat ca 0,5 m textilie (v šíři 140 nebo 150 cm), nebo 1 oděv.
2. Podstata zkoušky
Elektrody se umístí na protilehlé povrchy zkoušeného materiálu - v případě zkoušení dle EN 1149-2 anebo na izolační podložce dle EN 1149-1 a připojí se k němu soustava elektrod. K elektrodám se připojí zdroj stejnosměrného proudu a měří se odpor textilu.
3. Vyjádření výsledků
Výsledkem zkoušky je střední hodnota vypočítaná z pěti naměřených hodnot odporu, přičemž do přehledu se uvede i všech pět jednotlivých hodnot.