Metoda je stanovena zejména pro ochranu geosyntetik před dynamickým protržením jak při pokládce tak vlastním využití. Metodiku popisuje mezinárodní norma ČSN ISO 13433 (80 6124) na základě zjištění odolnosti geosyntetik proti proražení ocelovým kuželem padajícím ze stanovené výšky.
Stupeň proražení je indikací chování geosyntetika při dopadu ostrých kamenů na jejich povrch.
1. Příprava vzorků před zkouškou
Z laboratorního vzorku se vyřízne 5 zkušebních vzorků. Rozměry vzorků musí odpovídat použitému zkušebnímu zařízení. Pokud je známo, že zkoušený materiál vykazuje na každé straně odlišné vlastnosti, pak musí být celá zkouška provedena samostatně na každé straně.
Zkušební vzorky se klimatizují podle ČSN ISO 554 (03 8803) na 65% relativní vlhkosti a 20°C. Klimatizování může být vynecháno pouze tehdy, pokud lze prokázat, že výsledky získané u stejného specifického výrobku nejsou ovlivněny změnami teploty a vlhkosti. Tato informace musí být ale uvedena v protokolu.
Pro provedení zkoušky potřebujeme dodat 1 m běžné šíře materiálu (předpokládáme minimální šíři 3m).
2. Podstata zkoušky
Zkušební vzorek se upne vodorovně mezi dva ocelové prstence. Kužel z korozivzdorné oceli se spustí hrotem napřed ze vzdálenosti 500 mm na střed zkušebního vzorku. Stupeň proražení se měří tak, že se do otvoru vsune kužel s úzkým úhlem. Kužel je opatřen stupnicí v mm. Zjištěná hodnota se rovná maximálnímu viditelnému průměru na měřícím kuželu, při pohledu zespodu zkušebního vzorku, při svislé poloze kužele.
3. Vyjádření výsledků
Vypočítá se průměrná hodnota průměru otvoru a výsledek se uvede v mm.
Jestliže padající kužel neprorazí jeden nebo více zkušebních vzorků, nebo pokud je prorazí úplně, průměrná hodnota se nevypočítává. V tomto případě se uvedou jednotlivé výsledky a tato vlastnost se slovně komentuje.
