Certifikáty    
> Skupiny výrobků > Výrobky pro OUTDOOR

Výrobky pro OUTDOOR

 

V poslední době velmi frekventované slovo. Na touto skupinu výrobků jsou kladeny požadavky na kvality vyplývající z jejich komfortní používání pro zájmovou a rekreační činnost. Tato část se týká textilních doplňků pro turistiku po svých, na kole a nebo po vodě a nabízí zkoušení jak vlastního oblečení tak i stanů, batohů, spacáků a dalších textilních výrobků. Výrobcům zajistí přehled o dosažených předpokládaných parametrech a uživatelům splníme ověření deklarovaných vlastností a parametrů. Nejdůležitějšími vlastnostmi jsou tepelná odolnost a propustnost vodních par, pevnosti nebo propustnosti pro vodu dále také stálobarevnosti a zdravotní nezávadnost.

Vzhledem tomu, že v outdooru se objevuje spoustou odborných termínů, vytvořili jsme pro Vás stránky
www.outdoortesting.cz, které Vám pomohou se v této problematice lépe zorientovat.

  Zkoušení tepelného komfortu spacích pytlůObrázek: Zkoušení tepelného komfortu spacích pytlů

Pod pojmy funkční prádlo, membrány, zátěry, voděodolné úpravy a další odborné termíny si už většina z nás vybaví outdoorové výrobky, které uživateli poskytnou i v nepříznivých podmínkách komfort. A právě komfort je zaklínadlo, které neustále posouvá vývoj kupředu k příjemnějším a pohodlnějším materiálům. To, že deklarované vlastnosti textilu opravu "fungují" pak umožní ověřit speciální zkoušky. Textilní zkušební ústav v současnosti rozšiřuje portfolio zkušebních metod o dvě zbrusu nové - šíření vlhkosti (moisture mamagement) a rychlost transportu potu.

Outdoor je zobecnělý název, který se používá především pro výrobky určené k volnočasovým aktivitám. Jsou na ně kladeny větší nároky než na tradiční vycházkové oděvy a proto výrobci hledí na kvalitu jak materiálů tak i na zpracování. Často proto výrobky podrobují testům, aby si ověřili jejich vlastnosti objektivně.
Právě pro toto hodnocení slouží zkoušky, které vychází kromě základních požadavků, jako jsou pevnost, oděr, pevnost v natržení, žmolkování nebo stálobarevnosti také ze specifických požadavků a potřeb uživatelů.
Zde se sledují parametry - tepelná propustnost či odolnost, propustnost či odolnosti vůči pronikání vodní páry (potu), prodyšnost vzduchu a odolnost vůči vodě.
Tyto specifické parametry jsou nově doplněny o zkoušení:
- šíření vlhkosti - jak rychle a jakým způsobem se pot dokáže vsáknout do vrstvy oděvu
- rychlost transportu potu - jak rychle se pot dokáže "odpařit" přes vrstvu oděvu

Tyto nové vlastnosti je možno využít nejen pro přesnější určení využití výrobku, ale také vyvíjet nové konstrukce textilií, používat nové kombinace materiálů a optimalizovat tak účinek používání outdoorových výrobků.

Jak se vsakuje pot?
To, jakým způsobem je textilie schopna pojmout tekutinu sleduje metoda vyvinutá Americkou asociací textilních chemiků a koloristů pod číslem AATCC 195-2009. Tato zkušební metoda je vhodná pro měření, vyhodnocení a klasifikaci řízení průchodu vlhkosti ve formě kapaliny (potu) u plošných textilií. Zkouška předkládá objektivní měření vlastností týkajících se průchodu vlhkosti u tkanin, pletenin a netkaných textilií.
Výsledky získané podle této zkušební metody jsou založeny na charakteristikách odolnosti proti vodě, vodoodpudivosti a absorpci vody, na základě konstrukce textilie a vnitřní struktury a nasákavosti vláken a nití dané textilie na rubové a lícní straně.


Pro každý zkoušený laboratorní vzorek se sleduje rychlost absorpce na lícové a rubové straně současně. Vyhodnotí se charakteristiky pomocí indexů popisujících chování zkoušeného materiálu.

Jak prochází páry vrstvou oděvu?
Účelem zkoušky prováděné podle zkušební specifikace BPI je hodnocení fyziologických vlastností textilií nošených přímo na pokožce. Nejsou důležité pouze jejich statické termofyziologické  vlastnosti (odolnost proti teplu a vodním parám), ale také jejich schopnost vyrovnávat nárazové vlny potu a převádět a odpařit kapalný pot vrstvou oděvu.
Kapalný pot, který se objevuje na pokožce nositele, musí textilie převzít a převést ho do dalších textilních vrstev a nakonec odpařit do vnějšího ovzduší. Tato tzv. schopnost textilie vyrovnávat a převést kapalnou vodu (pot) se kvantitativně měří pomocí "potní" vyhřívané destičky se speciálními přídavnými prvky. Textilie má být posuzována podle toho, čím lépe a tím kompletněji je proveden převod potu z pokožky a čím méně kapalného potu zůstane na pokožce.

Výsledkem je Index vyrovnání Kf což je poměr množství vody (potu)  na potní vyhřívané destičce, které je buď absorbováno anebo převedeno zkušebním vzorkem během doby zkoušky k množství vody (potu) dodaného zkušebnímu vzorku.
Z fyziologického hlediska by se měl textilní materiál hodnotit jako lepší, čím vyšší je jeho index Kf.

Obě tyto metody jsou rozšířením v portfoliu již celkem běžných zkušebních metod. TZÚ se dlouhodobě věnuje vývoji technických požadavků na outdoorové výrobky, zejména svým členstvím v technické komisi CEN, řešící tuto problematiku na mezinárodní úrovni. Naším cílem je, aby si zákazník koupil výrobek opravdu kvalitní, s deklarovanými vlastnostmi a ne jen hezky označený produkt s dobrou reklamou. Díky přípravě technických norem lze předpokládat, že v budoucnu budou takto otestované víceméně všechny výrobky na trhu EU a bude tak možné se snadno orientovat i za hranicemi naší země.

Textil - kromě stanovených výrobků (ochranné pracovní oděvy, hračky, zdravotnické oděvy, stavební výrobky) a výrobků pro děti do tří let není omezen žádnou legislativou kromě zajištění všeobecné bezpečnosti výrobků. Tato základní legislativa vychází z požadavku, kdy všechny výrobky na trhu musí být zdravotně nezávadné a bezpečné a spadá pod směrnici 2001/95/EC - Obecná bezpečnost výrobků.
Většinou se tento požadavek vyžadoval pomocí zdravotní nezávadnosti. V současné době přichází v platnost rozšíření tohoto základního požadavku i na definování chování dětského nočního ošacení při hoření. Tato legislativa byla vypracována technickou komisí CEN/TC 248 ?Textílie a textilní výrobky? a vyšla ve formě evropské normy ČSN EN 14878:2007 (80 0801).
V požadavku je uvedeno, že od listopadu 2007 musí být převzata jako národní norma. Obsah této normy bere v úvahu prvky nočního ošacení a textílií pro noční ošacení, které se mohou zapálit a v důsledku toho představují závažné riziko poranění dětí.

Statistiky nehod poukazují na některé nejdůležitější a nejčastější zdroje zapálení jako jsou varné spotřebiče, pobyt v těsné blízkosti zdroje ohně, používání zápalek, používání kuřáckých potřeb anebo používání svíček.
Norma vycházela také ze skutečnosti, že kojenci ve věku do 6ti měsíců a do velikosti 63 cm jsou minimálně pohybliví a tudíž se riziko považuje za minimální. Jsou evropské země, které tuto skutečnost převádí na jiné požadavky omezení rizika např. Velká Británie.

Podstatou této normy je předpoklad, že většina textílií, používaných pro výrobu dětského nočního oblečení se při působení malého plamene zapálí. Na základě tohoto předpokladu nebylo zapotřebí stanovovat zápalnost těchto výrobků ale pouze rychlost šíření plamene a povrchového ožehnutí podle postupu stanoveného normou ČSN EN 1103.
Snížení hořlavosti textílií je možné taky pomocí vhodného prostředku zpomalujícího hoření, ale tato varianta je nebezpečná z důvodu zdravotní závadnosti zejména z hlediska karcinogenních látek, které jsou převážně v těchto prostředcích používány. V technickém textilu se běžně tyto zpomalující látky používají, ale v případě styku s kůží je to považováno za nepřípustné riziko. Z toho důvodu byla stanovena kritéria hořlavosti textílií vhodných pro dětské noční ošacení, tak aby byla minimalizována jejich nebezpečnost při běžném používání.

Protože se jednalo o rozsáhlý zásah do způsobu výroby a prodeje běžných výrobků dětského nočního ošacení následovalo přechodné období 18 měsíců od data platnosti, aby měli výrobci možnost vyvinout a vyrobit oděvy, splňující požadavky norem. Tato doba měla také sloužit obchodním řetězcům, mezi výrobcem a spotřebitelem, aby se mohl zbavit nevyhovujících oděvů. Protože platnost normy EN 14878 byla schválena k přímému používání v listopadu 2007, končí přechodné období v květnu 2009 a po tomto datu by výrobky nesplňující požadavky normy neměly být prodávány.

Ing. Petr Nasadil,
vedoucí AZL

Abychom zjistili, jak na tom aktuálně jsou výrobky na trhu, otestovali jsme pár vzorků a zde se můžete podívat na průběh zkoušek:

   

                       

     

                       

V tomto případě je zkušebním přístrojem figurína, která je navržena podle proporcí mužské postavy. Má v sobě implementováno několik desítek čidel, která hlídají jeho teplotu. Povrch zařízení je speciálně upraven, aby simuloval lidskou kůži.
Pro účely zkoušky je figurína oblečena do standardizované teplákové soupravy a podkolenek o předepsané teplotní odolnosti. 

Ta se pak vloží do spacího pytle, který je uložen na podložce simulující podmínky v praxi. Okolní prostředí je klimatizováno tak, aby rozdíl mezi teplotou figuríny a teplotou okolí byl minimálně 15°C. Vzdušná vlhkost je 65%.


Zkouška probíhá u jednoho spacího pytle 3 dny. Po prvním měření se nechá spací pytel minimálně den ?vychladnout?. Tento proces se zopakuje celkem 3x.


Používaný přístroj byl zkonstruován ve spolupráci s pracovníky TZÚ a byl kalibrován pomocí referenčních vzorků spacích pytlů ve spolupráci s IFTH (Francie).

Celé měření je opřeno o normu ČSN EN 13537 Požadavky na spací pytle. Tato norma upravuje obecné požadavky na spací pytle určené pro používání při sportu a pro volnočasové aktivity a nevztahuje se na výrobky určené pro speciální účely tzn. do extrémních klimatických podmínek, příp. vojenské mise a další možné příležitosti. Více informací o normě si můžete přečíst zde... 

Požadavky na spací pytle určené pro používání při sportu a pro volnočasové aktivity definují normy ČSN EN 13537 a ČSN EN ISO 23537-1 a ČSN EN ISO 23537-2.

Normy definují vlastnosti použitých materiálů včetně hygienických požadavků. Převážná část normy je však věnována tepelným vlastnostem spacích pytlů a způsobem jejich hodnocení. Tepelně-izolační vlastnosti jsou totiž pro uživatele nejdůležitější.

Norma upravuje informace, které mají být uvedeny na etiketě společně s odkazem na tuto normu. Jsou to:

1. složení vrchového materiálu, výplně a podšívky
2. doporučenou výšku postavy
3. rozsahy použití (diagram)
4. hmotnost spacího pytle
5. značení způsobu údržby
6. jméno výrobce, případně distributora
7. název nebo číselné označení výrobku

Mimo tyto skutečnosti musí být každý spací pytel opatřen informací, která obsahuje vnitřní délku, vnitřní šíři v oblasti ramen, kolen a chodidel spacího pytle. Dále hmotnost výplně a objem při zatížení.

Rozsah použití - je výstupní formací ze zkoušky a jedná se o graficky zobrazené tepelně-izolační vlastnosti spacího pytle, kde jsou použity termíny:


Komfortní teplota (T comf) -spodní hranice rozsahu komfortu, při které uživatel spacího pytle v uvolněné poloze těla, např. v poloze na zádech je celkově v tepelné rovnováze a nepociťuje chlad (vztaženo na normální ženu a na normální podmínky)

Limitní teplota (T lim) -spodní hranice, při které uživatel spacího pytle ve skrčené poloze těla, je celkově v tepelné rovnováze a právě nepociťuje chlad (vztahuje se na normálního muže a na normální podmínky)

Extrémní teplota (T ext) -spodní, extrémní teplota, kde je nebezpečí poškození zdraví  podchlazením vztahuje se na normální ženu a na normální podmínky). Tato teplota vyjadřuje bod nebezpečí vedoucí až k smrti.

Maximální teplota (T max)- horní hranice rozsahu komfortu tzn. teplota, při které se částečně nepřikrytý uživatel spacího pytle (normální muž) příliš nepotí.

Používaným měřícím zařízením je vyhřívaná figurína, která je oblečena do standardizované teplákové soupravy a podkolenek o předepsané teplotní odolnosti. Ta se následně vloží do spacího pytle, který je uložen na podložce simulující podmínky v praxi. Okolní prostředí je klimatizováno tak, aby rozdíl mezi teplotou figuríny a teplotou okolí byl minimálně 15°C. Vzdušná vlhkost je 65%. Zkouška probíhá u jednoho spacího pytle 3 dny. Po prvním měření se nechá spací pytel znovu klimatizovat. Tento proces se zopakuje celkem 3x.

Používaný přístroj (figurína KAREL) byl zkonstruován ve spolupráci s pracovníky TZÚ a byl kalibrován pomocí  referenčních vzorků spacích pytlů ve spolupráci s laboratoří Hohenstein (Německo). V rámci České republiky se jedná o unikátní zařízení, které je umístěno v naší zkušebně.

Historie změn zkoušení spacích pytlů:

V roce 2012 proběhla kalibrace figurín pomocí vytipované sady spacích pytlů. Spací pytle byly testovány v několika evropských laboratořích a staly se základními etalony pro návaznost měření.

V roce 2016 byla dokončena revize zkušební normy ČSN EN 13537 Požadavky na spací pytle. Změnu řešila pracovní skupina CEN TC 136/ WG11. Základní změna se týkala harmonizace s mezinárodním normou ISO a zpřesnění podmínek zkoušení tak, aby nebyly mezi zkušebními laboratořemi rozdíly při testování komfortu. Tyto změny se projevily při organizaci mezinárodního kruhového testu a výrobci spasáků vyvíjeli velký tlak na úpravu normy. Výsledkem byl vznik nových norem ČSN EN ISO 23537-1 a ČSN EN ISO 23537-2. TZU se na revizi normy aktivně podílel a byli jsme zapojeni i do mezinárodního kruhového testu.

V roce 2017 došlo ke zrušení pracovní skupiny WG11 a zahájení nové revize v rámci skupiny ISO TC 83 / WG7. Revize probíhá i v roce 2018. Byl proveden nový mezinárodní kruhový test, který prokázal, že upravené zkušební podmínky poskytují výrazně leší opakovatelnost měření mezi laboratořemi!