Pevnost a tažnost u délkových textilií 🧶 TZÚ

Pevnost a tažnost u délkových textilií

Pevnost a tažnost u délkových textilií

Pevnost a tažnost jednotlivých délkových textilií (vláken, nití, kabílků apod.) se zkouší převážně na trhacím přístroji se stálou rychlostí tažné svorky (CRE) podle normy ČSN EN ISO 2062 (80 0700)

1. Příprava vzorků před zkouškou

Pro zkoušení pevnosti a tažnosti je možno použít jak zkoušku v klimatizovaném stavu tak za mokra. Příprava pro zkoušení musí odpovídat specifikaci uvedené v ČSN EN ISO 139 (80 0056) až do dosažení konstantní hmotnosti (min. po dobu 24 hodin) u tvrdých návinů i více jak 48 hodin. Klimatizace vzorků není požadována při zkouškách za mokra. Měření se provede minimálně na 50 vzorcích u jednoduché niti a 20 vzorcích u dalších nití. Jednotlivá měření se rozloží co nejrovnoměrněji mezi 10 návinů.

Pro provedení zkoušky je třeba dodat 10 cívek.

2. Podstata zkoušky

Vzorek délkové textilie je pomocí vhodného mechanického zařízení protahován do přetržení a zaznamenává se tržná síla a prodloužení při přetrhu. Používá se konstantní přírůstek prodloužení 100% za minutu (ve vztahu k původní délce zkušebního vzorku), ale na základě dohody jsou povoleny vyšší rychlosti. Jsou povoleny dvě upínací délky:

obvykle 500 mm (s rychlostí posuvu 500 mm/min)

výjimečně 250 mm (s rychlostí posunu 250 mm/min)

Zkušební vzorek se upíná do čelistí s předpětím 0,5 cN/tex u klimatizovaných vzorků nebo
0,25 cN/tex u mokrých zkušebních vzorků. U tvarovaných nití se použije předpětí, které odstraní obloučky, ale nezpůsobí její napětí.

3. Vyjádření výsledků

Pevnost a tažnost se vypočítá ze záznamu přístroje průměrem na tři platná místa (resp. dvě). Vyjadřuje se jako nejvyšší průměrná hodnota podle ČSN EN ISO 2062 (80 0700). Pokud je požadován, vyjádří se i variační koeficient, délková hmotnost podle ČSN EN ISO 2060 (80 0702) (pokud byla prováděna) a poměrná pevnost.