Tato zkouška zjišťuje odolnost materiálu při dalšímu zvětšování předem vytvořeného zářezu.
Postup pro stanovení pevnosti a tažnosti plošných textilií při dotržení vychází z několika základních způsobů:
- metoda pomocí balistického kyvadla ( Elmendorf) ČSN EN ISO 13937-1 (80 0829)
- metoda ve tvaru ramen s jedním nastřižením ČSN EN ISO 13937-2 (80 0829)
- metoda ve tvaru křídel s jedním nastřižením ČSN EN ISO 13937-3 (80 0829)
- metoda ve tvaru jazýčku s dvojím nastřižením ČSN EN ISO 13937-4 (80 0829)
Metoda popisuje měření síly při dotržení, potřebné k pokračování jednorázového dotržení o definované délce od zářezu plošné textilie, při aplikaci rázové síly. Ostatní metody popisují sílu potřebnou k dotržení plošných textilií. Naměřená hodnota představuje sílu potřebnou k zvětšení předem vytvořeného nástřihu, přičemž síla působící souběžně s nástřihem a plošná textilie se trhá ve směru aplikované síly. Metoda není běžně použitelná pro elastické tkaniny, pleteniny a vysoce anizotropní nebo řídké textilie, kde při zkoušce může dotržení přecházet z jednoho směru plošné textílie do druhého.
1. Příprava vzorků před zkouškou
Pro zkoušení pevnosti a tažnosti je možno použít jak zkoušku v klimatizovaném stavu tak za mokra. Příprava pro zkoušení musí odpovídat specifikaci uvedené v ČSN EN ISO 139 (80 0056) až do dosažení konstantní hmotnosti (min. po dobu 24 hodin). Klimatizace vzorků není požadována při zkouškách za mokra. Měření se provede na dvou sadách vzorků, jedna po osnově a druhá po útku. Každá sada musí obsahovat minimálně pět zkušebních vzorků.
Rozměry vzorku:
- pro zkoušky Elmendorf - šířka 75 mm a délka 100 mm s oboustranným vykrojením dle požadavku
- pro metodu 2 - šířka 50mm (alternativně 200mm) a délka 200 mm s nastřižením 100 mm
- pro metodu 3 - šířka 100mm a délka 200 mm s nastřižením 100 mm a zešikmením křídel
- pro metodu 4 - šířka 150mm a délka 220 mm s dvojím nastřižením 100 mm
Pro provedení zkoušky potřebujeme dodat 0,5 m běžné šíře materiálu, nebo 2 m2 vzorku.
2. Podstata zkoušky
Síla potřebná k pokračování předem provedeného zářezu se zjistí měřením práce potřebné k dotržení textilie do stanovené vzdálenosti. Vzorek s předem vytvořeným zářezem je pomocí vhodného mechanického zařízení protahován do přetržení a zaznamenává se tržná síla potřebná k zvětšení nástřihu na stanovenou vzdálenost. Většinou se používá konstantní přírůstek prodloužení 100mm za minutu (ve vztahu k původní délce zkušebního vzorku), ale na základě tažnosti a protažení je možno změnit rychlost prodloužení.
Pro metodu Elmendorf se vzorek upevní do svorek. Dotrhávání se zahájí provedením zářezu mezi svorkami. Kyvadlo se pak uvolní a vzorek se dotrhává při pohybem mobilní svorky směrem od pevné svorky. Měří se síla při dotržení.
Pro metodu Elmendorf se vzorek upevní do svorek a dotrhávání se zahájí provedením zářezu mezi svorkami. Kyvadlo se pak uvolní a vzorek se dotrhává při pohybem mobilní svorky směrem od pevné svorky. Měří se síla při dotržení
3. Vyjádření výsledků
Pro metodu Elmendorf se vypočítá aritmetický průměr síly při dotržení v newtonech pro každý měřený směr a zaokrouhlí se na dvě platné číslice. Pokud je požadován vyjádří se i variační koeficient s přesností na nejbližší 0,1 % a 95% hranice spolehlivosti v newtonech a zaokrouhlí se na dvě platné číslice. V případě požadavku se zaznamená minimální a maximální síla při dotržení zjištěná u zkušebních vzorků pro každý zkoušený směr laboratorního vzorku.
Pro ostatní metody je nutno vyhodnotit z předem určeného počtu vrcholových hodnot dosaženého grafu aritmetický průměr v newtonech síly nutné k dotržení pro každý zkoušený směr textilie a zaokrouhlí se na dvě platné číslice. Pokud je požadován, vyjádří se i variační koeficient s přesností na nejbližší 0,1 % a 95% hranice spolehlivosti v newtonech a zaokrouhlí se na dvě platné číslice. V případě požadavku se zaznamená minimální a maximální síla při dotržení zjištěná u zkušebních vzorků pro každý zkoušený směr laboratorního vzorku.